Grandson (Švýcarsko)

Grandson
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°48′32″ s. š., 6°38′46″ v. d.
Nadmořská výška	447 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Vaud
Okres	Jura-Nord vaudois
	Grandson Grandson, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,86 km²
Počet obyvatel	3 357 (2018)
Hustota zalidnění	427,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.grandson.ch
PSČ	1422
Označení vozidel	VD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grandson je obec (malé město) v západní, frankofonní části Švýcarska při jižním břehu Neuchâtelského jezera v okrese Jura-Nord vaudois v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 3 400^[1] obyvatel.

Geografie

Grandson leží v nadmořské výšce 447 m, vzdušnou čarou 3 km severně od okresního města Yverdon-les-Bains. Historické město se nachází na mírně vyvýšeném morénovitém kopci nad západním břehem Neuchâtelského jezera, poblíž ústí potoka Grandsonnet, na jižním úpatí Jury a v severní části Vaudského středohoří.

Území obce o rozloze 7,9 km² zahrnuje část na západním břehu Neuchâtelského jezera. U Grandsonu se svah poměrně strmě zvedá od břehu jezera a tvoří náhorní plošinu v nadmořské výšce kolem 500 m, která je rozdělena erozním údolím potoka Grandsonnet na jižní část (Flur Duc de Bourgogne) a severní část (Flur Froideville). Na severozápadě se území obce rozkládá na úpatí masivu Le Miriau a dosahuje nejvyššího bodu Grandsonu 540 m n. m. nad zemědělskou usedlostí Là Outre.

Na sever od této náhorní plošiny se území rozkládá v širokém údolí dolního toku řeky Arnon, která protéká souběžně s Jurou a tvoří také severní hranici. Severovýchodně od Grandsonu začíná rovinatý úsek břehu Neuchâtelského jezera, kde se až k ústí Arnonu nacházejí rozsáhlé plochy porostlé rákosím. Na krajním jihozápadě území obce Grandson má malý podíl rovina u Yverdonu a zasahuje až k ústí řeky Brine. V roce 1997 bylo 18 % území obce pokryto zastavěnou plochou, 11 % lesy a lesními porosty, 69 % zemědělstvím a asi 2 % neproduktivní půdou.

Grandson zahrnuje vesnici Les Tuileries-de-Grandson (436 m n. m.) na severním okraji Yverdonské roviny, vesnici Corcelettes (451 m n. m.) na kopci mezi Neuchâtelským jezerem a údolím řeky Arnon a několik jednotlivých farem. Sousedními obcemi jsou Montagny-près-Yverdon, Valeyres-sous-Montagny, Giez, Fiez, Champagne a Bonvillars.

Historie

Nejstarší historie

Grandson má velmi dlouhou historií osídlení. Nejstarším dokladem lidské přítomnosti v obci je menhir, který sloužil jako kultovní místo v neolitu a který byl znovuobjeven zemědělcem pracujícím na poli v roce 1895.^[2] Mnohem známější jsou však kůlové osady na břehu Neuchâtelského jezera. Od poloviny 19. století byly nalezeny stopy sedmi osad na břehu jezera, které pocházejí z pozdního neolitu a doby bronzové. V důsledku korekce vodstva v oblasti Jury jsou dnes oblasti kůlových obydlí zatopeny vodou.

Nejvýznamnější z těchto sídlišť se nacházelo na břehu jezera poblíž vesnice Corcelettes. Mělo rozměry asi 300 × 150 metrů a bylo chráněno před pevninou trojnásobným ohrazením. Osada Corcelettes byla pravděpodobně osídlena po celou dobu bronzovou. Vykopávky zde probíhají od roku 1876 pod vedením Kantonálního muzea archeologie a historie v Lausanne. Byly nalezeny četné artefakty, jako je keramika, bronzové a měděné předměty, šperky, organické materiály a zbytky proutěného zboží, datované především do 9. století př. n. l., tedy do pozdní doby bronzové.^[3]

Naproti tomu z následujících období, tedy z doby železné a římské, nebyly v oblasti Grandson nalezeny téměř žádné artefakty.

Středověk

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1049 a nese název Granzio. Z pozdějších dob se dochovala řada dalších názvů: Grancione (kolem roku 1090), Granzon, Grantionem (1126), Grandissonum (1149), Grazon (1177), Grantsum (1191), Grancon (1216), Gransonium, Granciuno (1225) a Gracon (1228). Název místa je pravděpodobně odvozen od galorománského rodového jména Grancius nebo Granicius.

Na místě dnešního Grandsonu pravděpodobně existovala osada již před rokem 1000. Historie města je úzce spjata s historií baronů z Grandsonu. Ti upevnili své mocenské postavení na konci 10. století a v průběhu 11. století, kdy postupně upadalo království Horní Burgundsko. Zmocnili se celé oblasti podél úpatí Jury mezi Neuchâtelským a Ženevským jezerem. První zmínka o hradu Grandson pochází z roku 1050. Montricher byl od tohoto panství oddělen před rokem 1049, Belmont v roce 1185. Kolem roku 1235 došlo v důsledku nástupnictví k dalšímu rozdělení panství Grandson na nové oblasti La Sarraz, Champvent a Grandson.^[3]

Postupem času se kolem hradu vyvinula vesnice Grandson. V roce 1146 předali páni z Grandsonu vesnický kostel benediktinskému opatství La Chaise-Dieu ve Francii, což vedlo k založení převorství Saint-Jean. Grandson však zůstal pod církevní jurisdikcí sousední farnosti Giez až do roku 1438, kdy byl převorský kostel povýšen na farní. V roce 1289 se na západní straně vesnice usadili františkáni a postavili zde také klášter.

Benediktini podpořili rozvoj vesnice, která byla nejpozději v roce 1300 obehnána z pozemní strany opevněnými hradbami. V roce 1328 získala obec za Otty I. z Grandsonu městská práva. Velká část hradu a městečka byla zničena při požáru, pravděpodobně v roce 1378. V roce 1397 byl poslední pán z Grandsonu popraven za padělání peněz a hrad byl zkonfiskován Savojskými. Savojská vláda trvala do roku 1420, poté Grandson přešel do rukou rodu Chalon-Arlay.^[3]

Burgundské války

Dne 25. října 1474 vyhlásili Bernští válku burgundskému vévodovi Karlu Smělému. Aby si Bernští zajistili jurské průsmyky proti Burgundsku, dobyli v roce 1475 velkou část Vaudu a obsadili také hrad Grandson. Ten však Karel Smělý při vpádu burgundských vojsk do Vaudu získal zpět a město mu následně posloužilo jako útočiště. Rozhodující bitva se odehrála 2. března 1476 a do dějin vstoupila jako bitva u Grandsonu. Bitva se ve skutečnosti odehrála na poli poblíž obce Concise. Konfederáti zvítězili nad vojsky Karla Smělého a zahnali Burgunďany na útěk. Hrad Grandson pak přešel do rukou konfederátů bez boje.^[3]

Panství Grandson tak přešlo na konfederáty. Připojeno bylo také území Montagny-le-Corbe a vzniklo panství Grandson. Panství zahrnovalo území dnešního okresu Grandson s výjimkou obcí Sainte-Croix a Bullet, ale včetně Montagny, Villars-sous-Champvent, Essert-sous-Champvent, Chamblon a exklávy Yvonand na druhé straně jezera. Bylo pod společnou vládou dvou měst Bern a Fribourg. Bern a Fribourg střídavě zajišťovaly rychtáře po dobu pěti let; na panství, které správce nezajišťovalo, se prováděla jmenování.

Když v roce 1554 definitivně zvítězila reformace, byly převorství Saint-Jean a františkánský klášter sekularizovány a využívány ke světským účelům.

Novověk

Po pádu Staré konfederace patřil Grandson v letech 1798–1803 v období Helvétské republiky ke kantonu Léman, který byl následně s přijetím Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. Okres Grandson byl vytvořen v roce 1798 a Grandson byl určen jako jeho hlavní město. V roce 1834 došlo ke změně hranic, když byla vesnice Les Tuileries postoupena z Montagny-près-Yverdon do Grandsonu.^[3]

V průběhu 19. století získalo město novou tvář rozšířením dopravní tepny Yverdon–Neuchâtel, výstavbou železniční trati a snížením hladiny jezera v důsledku korekce vodní hladiny Jury. Středověký přístav byl v té době opuštěn.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[3]
Rok	1803	1850	1880	1900	1910	1930	1950	1960	1970	1980	1990	2000
Počet obyvatel	822	1248	1723	1771	1734	1660	1800	2091	2135	1938	2473	2759

89,3 % obyvatel hovoří francouzsky, 4,0 % německy a 1,6 % italsky (stav v roce 2000). V roce 1850 měl Grandson celkem 1248 obyvatel a v roce 1900 1771 obyvatel. V průběhu 20. století počet obyvatel pomalu, ale trvale rostl až do roku 1970 (2135 obyvatel). Po přechodném poklesu v 70. letech 20. století v důsledku hospodářské krize došlo od roku 1980 k výraznému nárůstu počtu obyvatel (1938 obyvatel).

Politika

Obecní zastupitelstvo má 50 členů. Výkonnou moc a správu obstarává sedmičlenná rada.

Hospodářství

Dlouhou dobu byl Grandson agrárním městem, které se živilo především rybolovem, chovem dobytka na svazích Jury a zpracováním zemědělských produktů z okolí. Důležitým zdrojem příjmů bylo také vinařství na jižních svazích podél břehu jezera nedaleko Grandsonu.

V průběhu 19. století se v městečku prosadil také průmysl, když zde byla roku 1832 založena tabáková továrna Henri Vautier Frères et Cie. Ta byla až do svého uzavření v roce 1972 nejvýznamnějším zaměstnavatelem v Grandsonu. Důležitá byla také výroba hodinových sklíček (Les Mûriers SA). Les Tuileries-de-Grandson získala své jméno v 15. století, kdy zde byla založena cihelna.

Díky úrodné půdě na úpatí Jury se zemědělství zaměřuje především na ornou půdu, ale chová se zde také dobytek a v obci je několik malých vinic. Dnešní významné podniky se specializují na stavebnictví, dopravu a stavební materiály. Existuje zde také řada dalších malých a středních podniků. V Les Tuileries-de-Grandson sídlí A.C.A. Atelier d’Etude de constructions automobiles, který vyrábí prototypy automobilů.

Od roku 1975 má Grandson ve čtvrti Le Repuis také středisko odborného vzdělávání. V posledních desetiletích se obec díky své atraktivní poloze u jezera rozvinula také v rezidenční obec. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací především do města Yverdon-les-Bains a případně také do Lausanne.

Doprava

Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici č. 5 z Neuchâtelu do Yverdonu. Od roku 1984, kdy byl otevřen úsek dálnice A5 Yverdon-Sud – Grandson, je město odlehčeno od tranzitní dopravy. Pokračování dálnice do Neuchâtelu bylo otevřeno v květnu 2005.

Dne 7. listopadu 1859 byla zprovozněna železniční trať z Yverdonu do Neuchâtelu se stanicí v Grandsonu. Od roku 1999 je stanice obsluhována pouze několika vlaky ve špičkách. Doplňkové spoje veřejné dopravy zajišťují autobusové linky z Yverdonu do Gorgier, z Yverdonu do Novalles a z Yverdonu do Mauborget, z nichž každá obsluhuje několik zastávek v Grandsonu. Grandson je také spojen s dalšími sousedními obcemi osobní lodní dopravou po Neuchâtelském jezeře. U břehu jezera je větší přístaviště jachet.

Pamětihodnosti

Nejvýznamnější památkou je místní hrad, robustní šedá stavba ze 13. století. Začátkem roku 1476 byl nakrátko jeho majitelem Karel Smělý, ale vojska Švýcarské konfederace brzy situaci změnila a některé příslušníky jeho burgundských jednotek pověsila na jabloně v hradním sadu.

Muzea

Musée d’Historie - hradní muzeum připomíná příběh roku 1476 a další bitvy prostřednictvím obrazů v životní velikosti
Maison de l’Automobile - v suterénu hradu s expozicí automobilových veteránů, hlavním exponátem je bílý Rolls-Royce Phantom Grety Garbo z roku 1927. Muzeum bylo otevřeno v roce 1960.

Galerie

Kostel Švýcarské reformované církve
Neuchatelské jezero
Radnice

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grandson na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ Grandson [online]. Tourisme Nord vaudois [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. (francouzsky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f DAVID-ELBIALI, Mireille; DE RAEMY, Daniel. Grandson (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2019-04-03 [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. (německy)

Literatura

Švýcarsko, Lonely Planet, 2007

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Grandson na Wikimedia Commons
(francouzsky) Oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[2] Grandson [online]. Tourisme Nord vaudois [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. (francouzsky)

[hls-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f DAVID-ELBIALI, Mireille; DE RAEMY, Daniel. Grandson (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2019-04-03 [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]

[3]